Ubavit se k smrti (kniha, Neil Postman, 1985)

25.04.2021

Kniha "Ubavit se k smrti" není nejjednodušším čtením, přesto je ale fascinující a otevírá Pandořinu skříňku, ve které jsou ukryty naše osobní hříchy spojené nejen se sledováním televize.

Kniha z roku 1985, kterou se Roger Waters nechal inspirovat k nahrání alba s názvem Amused to Death, je poklad, který se skrýval v manželově knihovně, a na který jsem, jak to tak často v životě bývá, narazila čistě "náhodou".

Pojednává o vývoji způsobu předávání informací mezi lidmi: od osobního předání přímo mezi lidmi až po zprostředkované předání skrze technologie (knihtisk, rádio, televizi). Nejen, že se historicky mění to, jaké médium k předání informací použijeme, ale ruku v ruce s médiem jde i forma předání a následného chápání předané informace.

A nebudeme se asi divit, že televize je médium, které primárně zprostředkovává zábavu. Zábavu v mnoha jejích podobách. Tomu se některé konkrétní televizní programy přizpůsobily natolik, že i vážná témata jako hlavní zprávy mají svůj zábavný formát: rychlost, údernost, akční předělová hudba. 

Znáte to sousloví "A teď...", které moderátoři zpráv tak rádi používají? Jde o sousloví, které pomáhá člověku zapomenout na to, co bylo ve zprávě předešlé a pomáhá nám plně se další asi minutu soustředit na zprávu následující. Když se pak v průzkumech ptali, co si lidé ze zpráv pamatují, měla většina z dotazovaných problém si na cokoliv vzpomenout.

V minulém století si v Americe začali všímat i toho, jak se v televizi prosazuje téma politika. Velmi často začali "televizní souboje" vyhrávat političtí kandidáti, kteří se nevyznačovali vlastním vyhraněným názorem na dané téma debaty. Vlastně se nevyznačovali žádným názorem. Uměli ale skvěle vtipkovat a z debaty si udělali zábavní show. Televize a její programy jsou totiž médium, které má své publikum. Stejně jako noviny mají své čtenáře. A vy se chcete přiblížit co největšímu publiku, které vás v danou chvíli sleduje, nebo snad ne?

Každý člověk je ale jen tak svobodný, jak svobodný je ve své mysli. Televize i počítač a jiné přístroje jsou technologie, u kterých si jednoduše musíme dávat pozor na to, JAK s nimi pracujeme. Protože jinak se velmi lehce stane, že ONY PRACUJÍ S NÁMI.

To JAK s námi pracují, skoro se nebojím říct: "jak si s námi pohrávají", bychom měli chtít pochopit všichni. A pro děti a dospívající by toto měl být automaticky předmět ve škole, který jim vysvětlí, jak s médii pracovat, jak nad technologiemi a vším, co nám zprostředkovávají, přemýšlet.

A k tomu musíme zapojit mozek. I když to někdy fakt bolí.

Děkuji, že jste si v době, kdy se vše zkracuje, našli čas na tento delší (ne však vůbec dlouhý) text. Vážím si toho.

S úsměvem, MGT

#idontwanttodiestupid


Chcete-li podpořit projekty, které se v Česku zaměřují osvětu v oblasti práce s technologiemi, doporučuji:

Replug me: www.replug.me

Zvol si info: https://zvolsi.info

A bavíme-li se o tématech jako Fake news či desinformace, doporučuji tento článek od Martina Malého z info.cz: https://www.info.cz/nazory/virus-dezinformace